Alhazen (3)

25. června 2007 v 18:26 |  Kdo byl kdo
Alhazen (Ibn al-Hajtam)
(3)
narozen: 965
zemřel: ?1040
Ve středověku byl nazýván "druhým Ptolemaiem", což výmluvně svědčí o úctě, již se mezi učenci těšil.
Narodil se v Basře v dnešním Iráku. Studoval v rodném městě a v Bagdádu. O jeho životě víme jen pramálo do chvíle, kdy jej pozval káhirský panovník al-Hakim do Egypta. Měl vymyslet způsob, jakým by bylo možné omezit a předvídat každoroční záplavy způsobené rozvodněným Nilem. Alhazen neváhal, protože se domníval, že by mohl nalézt řešení díky astronomii, v které se vyznal jako málokdo. Jeho pokusy o "zkrocení" Nilu však selhaly a filozof se obával, že jej al-Hakim potrestá. Aby ušel trestu, až do panovníkovy smrti předstíral, že se pomátl na rozumu. To mu však nebránilo, aby se věnoval přírodovědným studiím. Významně rozvinul aristotelskou fyziku a v některých úvahách se mu podařilo Aristotelovy omyly opravit. Podle dochovaných zpráv napsal více než 200 pojednání o optice, astronomii a matematice.
Objevil zákony optiky, které v Evropě nalezl teprve Roger Bacon o celých 200 let později. Ve svém díle Velká optika se Alhazen pokusil vysvětlit problémy vnímání okolního světa, fyzikální podstatu světla i princip, na jehož základě jsem schopni vidět. Podle této teorie každý bod na předmětu ozářeném sluncem vyzařuje světlo ve všech směrech. Smysly jsme schopni zachytit pouze jediný paprsek, který je vysílán kolmo k našemu oku. Alhazen se rovněž zmiňuje o temné komoře (camera obskura), která se později stala výchozím bodem fotografické techniky.
Podle optických jevů v atmosféře dospěl k pozoruhodné domněnce, ze atmosféra má konečnou výšku, a dokonce provedl odhad této výšky. Na podobnou myšlenku připadla evropská věda až v 17. století.Obdivuhodné jsou rovněž Alhazenovy výkony v matematice: propojil totiž algebru s geometrií a vytvořil základy analytické geometrie. O 600 let předstihl jiného význačného vědce, Galilea Galileiho, když zformuloval princip setrvačnosti. Vyslovil také předpoklad o existenci přitažlivé síly mezi hmotnými tělesy a přiblížil se tím k Newtonovu pojmu gravitace.
Islámská věda ovšem Alhazena nepřijala, prohlásila jej za kacíře a jeho vědecké spisy veřejně pálila. Současný pákistánský vědec Abdus Salam, nositel Nobelovy ceny za fyziku, však Alhazena považuje za jednoho z největších fyziků ve světových dějinách. Jeho metody totiž ze všech arabských středověkých učenců nejvíce připomínají postupy moderní vědy, tedy řetězec vedoucí od pozorování přes formulaci hypotézy až po její experimentální ověření.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama