Ginny a Malfoy Nešťastná láska 9

21. května 2007 v 18:26 |  Harry Potter

GINNY AND DRACO ( neštastná láska ) 9

OSAMĚLOST

Když Ginny dorazila do společenské místnosti, jen si povzdechla. Jestli měl Draco v plánu ji zřídit náladu, kompletně se mu to povedlo. Došla do ložnice, následovaná stále se ještě chichotajícími spolubydlícími.
"Mohly byste už být zticha?" zavrčela na ně Ginny, popadla svůj plášť a raději zase odešla rozzuřená z věže. Musela utéct někam pryč, a proto zamířila k východu z hradu.
Když klopýtala směrem k famfrpálovém hřišti, nemohla uvěřit tomu, že za posledních pár dní napadlo tolik sněhu. Napadlo totiž nejmíň šest palců. Když hřiště uviděla, rozeběhla se a běžela až do chvíle, dokud nedoběhla do jeho středu.
Draco sledoval, jak vběhla doprostřed hřiště. Jeho chladné šedé oči sledovaly její pohyb už od chvíle, kdy vyšla z hradu. Přišel totiž chvíli před ní. Vždycky sem chodil, když chtěla být sám, a když chtěla přemýšlet. Stál tam, díval se na ni a pokoušel se přijít na to, čím ho tak přitahuje. Nedávalo mu to žádný smysl - vždyť je to přece Weasleyová. Chudá, zrzavá, pihovatá... a ještě k tomu všemu se pachtuje s "mudlovskými šmejdy". Byl totálně zmatený.
Ginny tam jednoduše stála, ale pak se najednou začala točit dokola a pozvedla tvář k obloze. Draco mohl slyšet, jak se od srdce začala smát, když jí na tváře padaly sněhové vločky. Nakonec si lehla do sněhu a vesele se smála dál.
Draco sešel z tribun, kde stál a přemýšlel, zda na sebe má upozornit. Nakonec k ní ale došel a sledoval, jak se její veselá nálada změnila na bod mrazu, když ho spatřila.
Ginny se začala točit a se smíchem sebou nakonec plácla do sněhu. Cítila se tak odlehčená od všech těch problémů, stresů, jejích vlastních myšlenek a citů. Nemyslela na nic jiného, když tu byla nebo nad hřištěm létala na koštěti. Trochu se zasnila, když si prohlížela noční oblohu. Zavřela na chvíli oči a cítila se znovu šťastná a odlehčená od všech starostí.
Když ale své kaštanové oči znovu otevřela, zjistila, že nad ní někdo stojí a pohlédla do šedých očí. Ihned se zvedla ze sněhu a podívala se na něj se směsicí rozpaků a hněvu. Stála tam, mračila se a pozorovala jeho zamyšlenou šklebící se tvář.

Draco přemýšlel, jak zábavně vypadá, když se snaží vypadat hrozivě, i když je o dobrých pět palců menší. Mohl říci, že vypadala vystrašeně a trochu i vyvedená z míry z toho, jak ji tu našel. Chtěl jí říct něco ponižujícího jako normálně, ale sám se zarazil, jelikož si vzpomněl na sázku. Měl už jen pět měsíců na to, aby ji svedl a dostal do postele. Měl už také promyšlený plán, který by se dal dobře zkombinovat s tou jeho sázkou. Draco došel až k ní a lehce jí smetl sníh z jejího ramene.
"Nezapomeň, že už tento víkend začínáme opět s našimi hodinami," řekl Draco a s mírným úšklebkem se k ní otočil zády a směřujíc zpět k hradu zmizel v temnotě.
Ginny byla zmatená, jelikož čekala spoustu urážek jako vždycky. Díky tomuhle ale ztratila úplně řeč a přemýšlela o tom, kdo to před ní vlastně stál, protože Draco Malfoy to být nemohl...

Ginny se chystala jít na večeři. Byla už sobota a od osmi večer měla mít další doučování s Dracem. Nevěděla proč, ale cítila žaludek až v krku a musela sama sebe přesvědčovat, že to nebude tak strašné.
Sešla dolů do Velké síně, kde se měla setkat s Harrym, Ronem a Hermionou. Došla pomalu ke stolu, usmála se na ně a snažila se nevšímat si jednoho upřeného pohledu od zmijozelského stolu. Po celou večeři na sobě mohla cítit jeho oči. Byla z toho dost nervózní a nenáviděla ho za to, jak na ni působí.
"Ginny, myslel jsem, že by jsme se mohli večer sejít v astronomické věži," uslyšela Ginny Harryho hlas, který ji probral ze zamyšlení.
"Omlouvám se Harry, ale dnes večer mám doučování."
"Stále jsi nám ale neřekla s kým," skočila jí do řeči Hermiona, když uslyšela, že mluví o učení.
"Ale, není to nikdo zvláštní. Jen někdo, koho mi přidělil Snape." Ginny moc dobře věděla, že se radši o Malfoyovi nesmí zmiňovat.
Jakmile bylo po večeři, šla Ginny rovnou do nebelvírské věže dřív, než se jí začnou přátelé zase na něco vyptávat. Nechtěla jim nic říci o svém doučujícím, zvlášť a tím míň, že je to Malfoy.
Když vstoupila do ložnice, připravila si věci a učesala si vlasy. Chvíli před tím,než by měla odejít zjistila, že má trochu setřený mace-up na tváři a začala si ho opravovat. Když si ale uvědomila, co dělá, zamračila se na sebe do zrcadla. Popadla tedy raději své knihy a poznámky a opustila věž dřív, než potká své přátele. Neměla za potřebí být zrovna teď zahlcena jejich dalšími otázkami.
Jak šla k místnosti, kde se učili, dávala si veliký pozor, aby ji nikdo neviděl. Už si tímto utajováním připadala jak duševně nemocná. Přišla ke vstupu a zamumlala heslo, které jí Draco nakonec prozradil. Portrét se otevřel, Ginny vstoupila a položila si své věci na psací stůl.
"Jsem tady, Malfoy, můžeme začít," řekla a byla překvapená, když zjistila, že tam ještě nebyl. Když po chvíli dorazil, měl na sobě jen kalhoty a napolo rozepnutou košili. Všimla i taky, že neměl vlasy napomádované jako obvykle, ale jen trochu rozcuchané a volně spadající do očí.
Trochu se zarděla, když se na něj dívala. Draco se ale jen usmál a užíval si pocit, že může svádět nejmladší Weasleyovou. Ginny navíc zčervenala ještě více, když si uvědomila, že si ji prohlíží od hlavy k patě. Ihned uhnula pohledem a sedla si k psacímu stolu, připravená začít s učením.
Draco sledoval, jak otevřela své knihy a začala pracovat nad úkolem. Pomalu došel za ní a podíval se jí přes rameno. Probírali zrovna Lektvar lásky, který je dost nebezpečný a měl by se užívat s opatrností. Ušklíbl se. Když se jí zlehka dotkl mezi lopatkami, ucítil, jak se trochu třese. Po chvíli se ale vedle ní posadil a začal jí s prací pomáhat.
Ginny se znovu zachvěla, když ho cítila tak blízko sebe. Připadalo jí, že se z toho začíná odvíjet poměrně známá scéna, a proto se od něj trochu odtáhla. Byla zrovna s Harrym a odmítala sednout na lep dracovu kouzlu. A i když cítila jeho dech na krku, když se k ní naklonil, snažila se věnovat svou pozornost pryč od něj směrem k učení.
"Tak by pro dnešek bylo všechno. Kde se setkáme příště?"
"Myslel jsem, že v astronomické věži. Mohlo by to být zajímavé, jelikož má být jasná noc."
Při zmínce o astronomické věži se Ginny začala trochu červenat. Bylo to totiž populární místo pro zamilované páry, které tam v noci často chodily.
"No dobře. Pokud nenarazíme na nějaké líbající se páry, nemuselo by to být špatné. Harry se mě na ní dnes večer ptal. Jenže já musela sem, protože opravdu potřebuju projít v Lektvarech."
Ginny byla dost nervózní a říkala téměř vše, co jí přišlo na mysl. Jakmile se ale zmínila o Harrym, cítila, jak se Draco od ní odtáhl.
"Musíme už pro dnešek končit. Skoro jsem zapomněl, že jsem se měl setkat s Parkinsonovou. Můžeš jít Weasleyová." Dracův hlas byl najednou chladný jako led, když jí říkal, že má odejít.
Ginny si sbalila své věci a podívala se na něj. Jeho chování bylo najednou tak chladné, stejně jako jeho ledový hlas. Cítila ohromující pocit smutku, když odcházela z místnosti.
Prošla směrem k nároží k astronomické věži, před kterou se zastavila. Opřela se o stěnu a se všemi věcmi klesla k zemi. Přitáhla si kolena k bradě a začala brečet. Nedokázala si přesně vysvětlit, proč šla zrovna sem a proč se cítila tak mizerně. Ale jediné, co věděla bylo, že Draco dnes zranil její city více než kdy jindy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama