Ginny a Malfoy Nešťastná láska 10

21. května 2007 v 18:27 |  Harry Potter

GINNY AND DRACO ( neštastná láska ) 10

PROZRAZENÉ TAJEMSTVÍ

Draco seděl ve Velké síni, strnule hledící přes místnost k nebelvírskému stolu na jednu zvláštní rusovlásku. Pamatoval si, že když šel v noci do astronomické věže za Parkinsonovou, uslyšel jí plakat za jedním nárožím. Chvíli váhal, ale nakonec pokračoval k věži, ignorujíc její pláč.
Nyní ale pozoroval, jak ji dal Potter paži okolo ramen. Nebyl schopný vysvětlit proč, ale z toho pohledu se mu vařila krev v žilách. Ale vše, co teď věděl bylo, že by ty jeho paže od ní nejraději odtrhl.
Obrátil se teda raději zpět k Pansy, která se držela jeho paže a blábolila nějaké poslední drby. Moc ji ale neposlouchal až do chvíle, než si uvědomil, že se zmínila o Ginny.
"Co jsi říkala?"
"Říkala jsem, že Milicent nachytala Weasleyovou blízko astronomické věže. Nejlepší prý ale bylo, že nachytaly Pottera ve vedlejší místnosti, jak se líbal s nějakou holkou z Havraspáru. Myslím, že se jmenuje Lisa Turbinová nebo tak nějak. Měla se tam prý s Potterem setkat. Náhodně vstoupila a nachytala ho tam s ní... Téměř ji lituju. Nevím ale, jak mu to mohla odpustit." Řekla mu a usmála se na něj, že jí konečně věnoval pozornost.
Draco si jen povzdech. Asi věděl, proč brečela a kvůli Potterovi to nebylo. Věděl, že to bylo asi nejspíš kvůli němu. Zranil ji, když ji včera arogantně poslal pryč. Sám sebe se ale ptal, jestli byly její slzy něco víc než jen jednoduché ponížení. Pokoušel si vybavit ten okamžik, kdy se na její tváři objevil ponížený pohled. Bylo to tehdy, když jí řekl, že má odejít, nebo když řekl, že se má setkat v astronomické věži s Parkinsonovou? Po pravdě řečeno tam ani jít nechtěl až do chvíle, kdy se zmínila o Potterovi. Mohla si ale za to sama. Moc dobře ví, že se s Potterem nesnášejí, tak měla radši držet jazyk za zuby. Byla to její chyba, že ji poslal pryč.
Nakonec si ale Draco nebyl moc jistý, proč se o to vůbec stará a na jeho tváři se opět usídlil úšklebek.

Jako obyčejně cítila Ginny jeho pohled na svých zádech. Vždy během jídla ten strnulý pohled cítila, ale za živého boha nemohla přijít na to, proč jí to vůbec zajímá a proč se o to vůbec stará. Včera v noci jí dal přece jasně najevo, že mezi nimi nic není a nikdy ani nebude.
Ginny se to pokoušela popřít, ale hluboko v srdci věděla, že se do toho nesnesitelného diletanta zamilovala. Už se z toho sice trochu vzpamatovala, ale byla celá popletená. Má přece Harryho lásku, ale kdykoli je s ním, začíná mít pochyby. Za jejich polibky nevidí žádné skutečné vášnivé city. A neví, jak dlouho se vydrží ještě přetvařovat. Byla si jistá, že Harry něco tuší, ale doposud jí nic neřekl.
Ginny se zvedla od stolu, usmála se na své přátele a odešla směrem k nebelvírské věži. Musela prostě odejít, protože už nemohla snášet dracův upřený zkoumající pohled. Byla už jen pár metrů od Buclaté dámy, když ucítila dotyk něčí ruky na svém rameni.
Otočila se a pohlédla na bledou tvář s malým úšklebkem patřící Draco Malfoyovi.
"Poslouchej, Weasleyová, musím zrušit naše zítřejší doučování. Zmijozel má totiž famfrpálovým trénink, takže budu příliš utahaný. Tak se místo zítřka sejdeme dnes v astronomické věži."
"Proč tam?" zeptala se. Bylo to zvláštní místo pro studování. Astronomická věž byla vždy populární proto, že tam chodily zamilované dvojice.
"Protože ještě musím dokončit jeden úkol z astronomie," odpověděl jí trochu opatrně. Dávalo jí to ale smysl, a proto nakonec souhlasila.
Sledovala ho, jak odcházel dolů směrem ke zmijozelské koleji a po chvíli odešla do své ložnice. Byla vděčná, že ji doučuje, a až to konečně skončí, bude schopna zase normálně žít. Řekla si, že až bude jednou mimo její život, zapomene na vše, co k němu cítí. Vždy chtěla být s Harrym a věřila, že by mohli být docela dobrý pár.
Tak moc chtěla věřit tomu, že není zamilovaná do Draca, až si uvědomovala, že pravý opak je pravdou.
"Hej, Ginny," uslyšela Harryho, který k ní běžel. "Včera jsme s nemohli setkat, co takhle dnes večer?"
"Já už mám ale dneska doučování. Muselo to být přesunuto... no, naskytly se nějaké komplikace..."
Harry se na Ginny skepticky podíval. "Jsi si jistá, že jsi v pořádku? Nedávno jsi na jedné byla, tak proč dnes? Řekni mi, kdo je tvůj doučující?"
"Nikdo zvlášť důležitý, opravdu. Potřebuji se fakt více učit, jelikož mám moc famfrpálových tréninků. Ne že by to ale byla tvoje chyba! Za to si můžu sama, protože sem ve svém volném čase byla venku s vámi. Snape mi včera zase nadával, tak si to radši chci zase zopakovat." Harry přikývl, že rozumí. "Já vám neřekla, kdo to je, protože je to kluk. Nechtěla jsem, abyste si se mnou dělali starosti. Ale slibuju, že je to opravdu jen doučování."
Harry se na ní chvíli díval než trochu zmateně a zároveň váhavě promluvil. "Co míníš tím ,opravdu jen doučování´? Stalo se něco?"
"Dobře... no... políbil mě. Ale nic to nebylo. A jestli to pro něj něco znamenalo, pro mě teda ne. Spokojený?" Ginny se kousla do rtu a doufala, že jí uvěří. K její úlevě ale Harry jen přikývl.
"Tak co zítra večer?" zeptal se jí doufaje.
"Fajn. Do osmi bych snad měla mít hotovou svou práci z Přeměňování, tak se pak můžeme setkat v astronomické věži."
Harry se celý rozzářil a políbil ji na tvář. Ginny se jen musela usmát, když ji chytl za ruku a prošel s ní společně celou chodbou. Bylo to něco, o čem ani nesnila a cítila se trochu nepřirozeně. Potřásla nad tím ale jen hlavou, pokoušejíc se myslet na něco jiného.
Zběžně pohlédla na hodinky a trochu si povzdechla. Zjistila, že je teprve sedm hodin a má teda ještě hodinu do setkání s Dracem. Měla všechny knihy u sebe a tak se rozhodla jít do astronomické věže dřív a začít psát svou domácí práci, než Draco dorazí.
"Harry, za chvíli mi začíná doučování. Tak už raději půjdu." Věnovala mu letmý polibek a vyšla směrem k astronomické věži.

Draco zaklel, když si uvědomil, že byl na tu "lasičku" příliš měkký. Vždy, když s ní mluvil a ona se na něho dívala, nevěděl co říci a řekl vždy první, co ho napadlo. Seděl ve společenské zmijozelské místnosti s hlavou opřenou o opěrku v křesle, s nohama na stole a tiše čekal, až začnou hodiny odbíjet osmou. Chtěl, aby na něj čekala.
Studenti přicházeli a odcházeli až na Draca, který tam jen tiše seděl. Když konečně začaly hodiny odbíjet osmou, vstal a šel pomalu k astronomické věži. Musel se zašklebit, když si představil její naštvanou tvář, že jde pozdě.
Draco vešel do místnosti v horním konci astronomické věže a uviděl Ginny, jak leží na břiše na podlaze a čte si ,Magické recepty a lektvary´od Arseniuse Diggera. Byla tak soustředěná, že si ani neuvědomila, že někdo vstoupil. Když si ho ale nakonec všimla, koukla rychle na hodiny a vstala.
"Jdeš pozdě," řekla.
Draco se jen ušklíbl, když si sebrala ze země knihu. Opíral se o rám dveří s rukama křížem na hrudi a s afektovaným úsměvem na rtech. .
Ginny šla blíž k němu a kroutila hlavou nad jeho nedostatkem zodpovědnosti. Položila si knihu na stůl a postavila se před něj, také s rukama v podpaží, pokoušející se o přinejmenším zastrašující pohled.
"To by tě zabilo, kdybys přišel dřív? Musím dělat ještě plno jiných věcí než tohle. Už je půl deváté a pravděpodobně odsud neodejdeme než..." Její rozsáhlá přednáška ale byla přerušena měkkými rty, naléhavě tlačícími proti těm jejím.
Dala mu své ruce na hruď a snažila se ho odstrčit až do té doby, než ucítila jeho teplé ruce okolo sebe. Její ruce povolily, když je najednou po chvíli dala okolo jeho krku a vrátila mu jeho polibek, který se čím dál více prohluboval. Jeho ruce jí pomalu klouzaly po zádech až nahoru a začaly jí sundávat košili. Přitom jí na chvíli přidržel ruce u těla, až dokud košile nespadla na zem. Jeho polibek se pomalu hýbal dolů k jejímu krku.
Oba byli v tu chvíli úplně zaslepení snad úplně všemi emocemi, co snad byly v tu chvíli možné. Draco se s Ginny pomalu přesouval až do tmavé části pokoje, dokud se její záda nepřitiskla ke zdi. Jeho rty našly opět ty její, když mu rozepínala plášť, který pak odhodila za něj. Oba postupně podléhali vášni a pomalu se sesouvali dolů k podleze. Jak byla podlaha nepohodlná, o to se ani jeden z nich nestaral.
Ginny zjistila, že leží pod ním, když jí hladově tiskl rty proti těm jejím. Sjela mu rukama až k pasu a pomalu mu přes hruď, ramena a nakonec přes hlavu přetáhla jeho svetr. V tu chvíli se jejich polibky na chvíli přerušily. Ztrácela se v jeho ocelově šedých očích až do chvíle, než jeho rty opět zavadily o ty její. Teplo mezi nimi rostlo spolu s jejich vášní. Dracova ruka pomalu přejížděla z jejích zad směrem k pasu. Ginny jen tiše zasténala, když se jeho polibky opět přesouvaly k jejímu krku. Zdálo se mu ale jen, že na to jde moc rychle. Zlehka se pod ním zachvěla, když se jeho ruka dostala až k jejím kyčlím.
Náhle ho ale odstrčila a vzpřímila se. Byla si totiž jistá, že slyšela někoho vstoupit.
"Neslyšel jsi něco?" řekla trochu udýchaně a začala očima pátrat po původu hluku, který ji překvapil. Draco jí vzal za ruku a přitáhl si ji opět na sebe.
"Pravděpodobně to byl asi jen vítr..." odpověděl a znovu ji políbil. Ginny se ale od něho rychle odtáhla, zvedla se z podlahy a rychle si navlékala košili.
"Já... já tohle nemůžu. Moc dobře víš, že jsem s Harrym." Ginny si během mluvení rychle sbírala své věci. Chtěla odejít tak rychle, než by toho nebyla schopná.
Draco vstal z podlahy a šel směrem k ní. Vzal ji za ramena a s výrazem nenávisti a zmatku ji k sobě otočil čelem.
"Tak takhle to tedy je? Ty si se mnou děláš, co se ti zlíbí a pak jednoduše utečeš k Potterovi?" Cítil, jak se pod jeho dotykem začala chvět strachem.
Ginny se ho opravdu začala trochu bát a nebyla si jistá, co udělá. V tom si ale Draco uvědomil, že se k ní zachoval hrubě, pustil ji a otočil se k ní zády.
"Naše doučování jsou u konce. Stejně už je ani nepotřebuješ. Tak si běž zpátky k tomu svému drahocennému Potterovi," řekl jí tiše.
Ginny se dotkla jeho ramena. On se ale odtáhl a tak vyšla pomalu ven z věže. Nevěděla, jak by se měla jinak zachovat, protože i když to navenek nevypadalo, velmi ji to zranilo.
Šla pomalu k nebelvírské věži, když uslyšela bouchnout dveře. Zastavila se a uviděla Draca, jak běží směrem ke sklepení. Když ho pozorovala, ucítila velkou bolest v srdci. Otočila se a rozeběhla se, pokoušíc se dostat na kolej nejrychleji jak mohla.

"Nemůžu uvěřit tomu, jak to mohla Harrym udělat..." řekla Levandule, stále ještě otřesená z toho, co viděla.
"...a s Malfoyem," dořekl Seamus, kterého za sebou táhla ven z věže. "Měli bychom mu říci, co dělá jeho holka za jeho zády..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama